Dle § 89 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, vás informujeme, že tyto internetové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek souhlasíte s používáním souborů cookie.

Za tvarůžky na kopeček

Za tvarůžky na kopeček

Cíl: Olomouc, Svatý kopeček

Doprava: Vlak + MHD

Počet osob: 2

Doba trvání: 1 den

Cena: 1200 – 1500 Kč

Náš výlet začíná brzy ráno na kolínském hlavním nádraží. Vlak Ex odjíždí v 6:04 s mírným zpožděním, ale je téměř prázdný a místenka je tak trochu na okrasu, naštěstí byla zadarmo. Cestou dospáváme a těšíme se na snídani v Olomouci. Za necelé dvě hodiny už nás vítají dělníci a ženci nad vstupem k nástupišti na hlavním nádraží.

Cafe%2087

Kam zajdeme na snídani? Kromě nádražního krámku, automatu na kafe a kebabu před halou tu není zhola nic. Díky inteligentním technologiím nacházíme na mapách jediné zajímavé snídaňové místo - Café 87. Po třicetiminutové procházce směrem do centra si pochutnáváme na míchaných vajíčkách s tousty, slaném koláči quiche, kávičce a cappuccinu. Celková útrata za pochoutky 180 Kč. Prostředí je opravdu jak z roku 87, ale pozor na WC! Tam byl naposledy Kristus a zapomněl spláchnout.

Kl%C3%A1%C5%A1ter%20Hradisko

Pokud neumíráte hlady, můžete si cestou na snídani trochu zajít a podívat se na dvě zajímavá místa podél řeky Moravy. Prvním je pravoslavný chrám Sv. Gorazda s typicky ruskou architekturou, zeleno-růžová stavbička uprostřed křižovatky se zlatou cibulovou věžičkou, úplná Moskva. Druhým je premonstrátský klášter Hradisko, který se v současnosti využívá jako vojenská nemocnice.

Posíleni snídaní si naproti kavárně kupujeme lístek na tramvaj za 14 Kč/os a jedeme zpět na hlavní nádraží, kde přestupujeme na MHD směr Svatý Kopeček. Lístek z tramvaje funguje i na autobus, takže nevyhazovat! a jede se dál. Autobus jezdí každých 15 minut ze stanoviště „D“, linka 11, a cesta trvá cca 20 minut.

Svatý kopeček 

Na Svatém Kopečku vystupujeme na zastávce bazilika. Před hlavním vchodem do majestátní baziliky jdeme podél dřevěných krámků trhovců se suvenýry a míjíme Kavárnu na kopečku. Nádherný výhled na Olomouc a okolí. Bazilika minor Panny Marie je místo, které musíte vidět. Až se nad tou krásou zatajil dech nebo jsme jen nechtěli rušit probíhající mši. Roku 1995 tu byl na návštěvě dokonce sám papež Jan Pavel II. Odcházíme s požehnáním od sekuriťáka u vchodu, který plní funkci pokladního a rád přijme jakýkoliv peněžní dar. Jeho modrý obličej v chladu vzbuzoval lítost za 20 Kč.

Wolkerova%20vila

Obejdete-li celou baziliku, dostanete se k ulici s názvem „Krejčího“ a na jejím konci naleznete vilu kde žil a skládal Jiří Wolker. Měl tu velký prostor pro inspiraci, uvidíte sami ;-) Po modré turistické pokračujeme až před vchod do ZOO Olomouc, kam se podívat nehodláme, protože zvířata v zajetí nás moc nevzrušují. Ale kdo má zájem, může v zimním období udělat za 80 Kč/os návštěvu a vyšplhat se na rozhlednu uprostřed areálu. Nás zaujal více lanový park Veverák, ale v zimě tu bohužel není moc živo.

V žaludku se ozval muzikant, či co, jdeme si dát oběd do „Restaurace U Macků“ v zatáčce kousek pod zastávkou autobusu. Prostředí příjemné a dobrý výběr z denního menu. Objednáváme groček, hovězí líčka na víně a polévku s tvarůžky. Radost, že si dáme jídlo s olomouckým tvarůžkem, byla obrovská. Zklamání však bylo, že na naši objednávku polévky obsluha zapomněla a donesla jen líčka se šťouchaným bramborem. Jídlo bylo skvělé, a s vírou, že ve městě najdeme tvarůžků plné výlohy, odcházíme na zastávku.

Tramvaj%20%C4%8D.4

Tentokrát je cíl cesty náměstí Národních hrdinů. Lístky na zastávce nekoupíte, ale řidič je samozřejmě s příplatkem rád prodá. Chytrý kdo si pořídí pár lístků na zpáteční cestu a označí v autobuse nebo tramvaji. Přijíždíme na hlavní nádraží a přesedáme na tramvaj č. 4 na nástupišti „A“. Jede tam více spojů, takže žádný stres. Od nástupiště jdeme po směru odjíždějící tramvaje, až před Červený kostel. Ten je využíván jako sklad knih Vědecké knihovny v Olomouci a není veřejnosti přístupný. Co se dá dělat, neuvidíme interiér jednoho kostela. Procházíme Švédskou ulicí okolo únikové hry, ale teď není čas na unikání a navíc to zde voní jak na veřejných záchodcích v letní sezóně. Uniknete-li z ulice ven, jste na Horním náměstí a k vidění je toho tady opravdu dost. Sloup nejsvětější trojice, Olomoucký orloj a několik kašen. Olomoucký orloj je posetý obrazy ročních období a jednotlivých měsíců – každý díky nim ví, co který dělník, soudruh a budovatel má právě na práci.

Olomouck%C3%BD%20orloj

Ve Ztracené ulici jsou schované „Lví dveře“. Mají jistě nějaký historický příběh nebo význam, ale o tom nemáme vůbec ponětí a rozhodli jsme se toto tajemství ponechat bez vysvětlení. Dveře jsou jako z jiného světa, ani trošku nezapadají do jinak vskutku nevzhledné ulice. Pokračujeme dále okolo kostela Panny Marie Sněžné až k Dómské ulici. Tady odbočíme a za chvilku stojíme před katedrálou sv. Václava, která se pyšní druhou nejvyšší věží v ČR. Krásná, čistá a monumentální stavba. V poklidu si prohlížíme ostatky svatých, v tichosti rozjímáme. Žebrák Martin se ale rozhodl, že nám náš klid vezme, a už nám ukazuje ruku v obvazech a s červeným nosem, ale zato velmi zapáleně, vypráví o skvostech skrytých za dveřmi. Za svoji pohádku si vyžádá drobné a s díky se potácí k dalšímu posluchači u oltáře. Ještě jednou se ohlédneme, zda už ho hanba (nebo kdokoliv jiný) zfackovala, žebrat uvnitř kostela. Ale jak později zjišťujeme, bezdomovectví a žebrání je v Olomouci velmi častý jev.

Katedr%C3%A1la%20sv.%20V%C3%A1clava%20Olomouc

Vracíme se zpět, tentokrát k náměstí Dolnímu. Od katedrály jdeme ulicí přímo k Univerzitě Palackého, kde se dá projít do parku (Bezručovy sady), skrze průchod mezi domy a po schodišti dolu. V parku naleznete botanickou zahradu a mauzoleum jugoslávských vojínů. Dalším schodištěm nahoru se dostanete za kostel sv. Michaela, který je uvnitř moc hezký a nabízí fantastický pohled do prosklené kupole nad hlavou, který vytváří dojem prosluněného letního dne. Po dalších 100 metrech se ocitáme na Dolním náměstí. Opět tu jsou kašny, morový sloup a několik zimou namodralých bezdomovců. To stačí, jdeme se ohřát někam do klidu.

Kočičí kavárna 1

Necelých 100 metrů za náměstím je "Dobrá čajovna". Víme z vlastní zkušenosti, že tady nám bude dobře. Posilníme se čajem a malou dobrotou a už nás čeká poslední bod výletu. Přes tržnici o pár metrů dál přeletíme jen očima a za autobusovým nádražím na nás čeká Kočičí kavárna. V prvním patře budovy nás chvílemi těší a chvílemi šikanuje asi 10 koček, které se nechají rády pohladit a v nestřežené chvilce vám i něco vezmou z talířku nebo ochutnají mlíčko na vašem cappuccinu. Příjemná tečka na konec.

Ko%C4%8Di%C4%8D%C3%AD%20kav%C3%A1rna%202

Od kavárny jdeme vítězoslavně směrem k nádraží a za 20 min se už vezeme zpět domu. Docela zamrzí, že jsme v Olomouci nenašli jediný echt krámek s tvarůžky.